„Já jsem nikdy neměl problémy se splátkama do tý doby, než jsem přišel o rodinu. To jsem byl rád, že jsem zaplatil nájem a třeba alimenty.” Vysvětluje Daniel (31 let), kdy se dostal do finančních problémů, které začal řešit drobnými úvěry. Lidí jako pan Daniel jsou u nás statisíce.
Každý den je zahájeno 1 863 nových exekucí, každý 10. dospělý člověk je v exekuci. Od určitého počtu exekucí však lidé nejsou schopni své závazky plnit a dostávají se do dluhové pasti. Předluženost bývá často spojována s nízkou finanční gramotností. Je ale opravdu nedostatečná finanční gramotnost hlavním důvodem k pádu do dluhové pasti? To jsme zjišťovali v rámci výzkumu „Jak zůstat člověkem v síti dluhů“.
Výzkum, který vedla antropoložka Edit Szénássy, vychází z rozhovorů s 37 lidmi, mezi kterými byli manažeři, podnikatelé, státní úředníci, lidé důchodového věku, Romové z vyloučených lokalit nebo matky samoživitelky.
Z výzkumu vyplývá, že finanční vzdělání má na pád do dluhové pasti pouze omezený vliv. Důležité jsou naopak okolnosti, které životní trajektorie lidí utvářejí. Všichni se vždy snažili po určitou dobu své závazky splácet a dařilo se jim to. Situace se změnila ve chvíli, kdy jim do života vstoupily nečekané události, např. rozpad manželství, onemocnění, úmrtí blízké osoby, neúspěšné podnikání, sociální handicap nebo genderová nerovnost v rodině.
Kromě nadměrných dluhů se musejí zadlužení lidé potýkat s nedostatkem prostředků na zajištění jídla a léků, stresem, strachem a s nátlaky ze strany věřitelů. Složitost systému, ve kterém mají problém se zorientovat i lidé s vysokoškolským vzděláním, situaci ještě komplikuje. Zadlužení lidé se pak dostávají na okraj společnosti, žijí na ubytovnách nebo v azylových domech. Návrat do důstojného života by jim umožnila pouze lepší institucionální podpora, která je v současné podobě nedostatečná.
