NOVÉ:  21. února 2018: Skupina 25 senátorů podala k Ústavnímu soudu ČR návrh na zrušení části Exekučního řádu, která v roce 2001 zavedla konkurenci mezi exekutory.

Co je to místní příslušnost (teritorialita) soudních exekutorů?

Jedná se o princip, kdy exekutor je přidělován nezávislým soudem, stejně jako je to například u notářů či insolvenčních správců. Každý exekutor navíc vykonává svou činnost pouze v rámci svého kraje a v případě zahájení nové exekuce na stejného povinného je taková exekuce automaticky přidělena exekutorovi, který již vede předchozí řízení. Výsledkem je tedy 1 exekutor = 1 povinný (dlužník).

Princip místní příslušnosti je zcela běžný v mnoha zemích Evropy včetně Slovenska, které zavedlo tento princip v loňském roce.

ARGUMENTY PRO ZAVEDENÍ TERITORIALITY
  • Odstranění výrazné neefektivity a duplicit v procesu exekučního vymáhání – v současné době má povinný v případě vícečetné exekuce i více exekutorů, kteří duplikují zcela totožné činnosti (zjišťování majetku, druhu a zdroje příjmu, bydliště, existenci bankovního účtu a jiných finančních produktů atp.) a tím zatěžují velké množství subjektů totožnými dotazy na stejného povinného (zaměstnavatele, banky, ČSSZ, Úřady práce, pojišťovny, katastr nemovitostí a další soukromé i veřejné instituce).
  • Výrazné snížení celospolečenských nákladů – u všech subjektů, které komunikují s exekutorskými úřady (nejen pro povinné, ale pro všechny zapojené subjekty).
  • Snížení nákladů i pro povinné, protože budou náklady na exekuční vymáhání platit jen za jednoho exekutora, který všechny exekuce povede.
  • Zvýšení efektivity dluhového poradenství a zvýšení šancí na včasné řešení problému.
  • Odstranění výrazné bariéry zaměstnávání osob s vícečetnými exekucemi a tím jejich snazší návrat na legální trh práce (vysoké náklady zaměstnavatelů nejsou způsobeny ani tak výpočtem exekučních srážek, jako spíše komunikací s velkým množstvím exekutorů u jednoho zaměstnance, kteří mají navíc rozdílné požadavky).
  • Eliminace tlaku na jednotlivé exekutory směrem k neférovým praktikám na hraně či za hranou zákona (zneužívání pravomocí, zastrašování, využívání nedostatečných kompetencí některých povinných atp.).
  • Snížení motivace některých subjektů k vytváření účelových pohledávek, kde podstatou není vymožení dlužné částky, ale výdělek na nákladech vymáhání.
  • Odstranění klientelistických vazeb a přerušení jednoho z článků obchodu s dluhy.
  • Lepší znalost povinného a jeho poměrů. Nastolí se lepší dohled nad činností vykonavatelů „v terénu“ a využití místní znalosti bez nutnosti rozsáhlého nákladného pátrání po majetku.
  • Reálná možnost volby méně invazivních způsobů exekuce na základě znalosti majetkových
    poměrů dlužníka – např. možnosti postupného splacení více dluhů – humanizace
    provádění exekuce.
  • Lepší přístupnost povinného k exekutorovi.
  • Dosažení rovného postavení účastníků exekučního řízení, jak vyžaduje v čl. 37 odst. 3 Listiny
    základních práv a svobod a § 18 odst. 1. věta první OSŘ – možnost reálné účasti povinného
    na řízení.
  • Nastavení skutečné nestrannosti, nezávislosti a spravedlivosti exekutora, jak požaduje Ústava.  Skutečně nestranný, nezávislý a spravedlivý výkon exekuční činnosti, jak požaduje ústava a
    zákon, odstranění klientelismu vládnoucího dnes zadávání „exekučních zakázek“ či nadsazování požadavků a nároků oprávněného.
  • Efektivní a reálný dohled nad činností exekutora exekučním soudem, odstranění excesů při
    exekuční činnosti a lepší předvídatelnost práva prostřednictvím sjednocující judikatury
    krajského soudu.
ARGUMENTY PROTI ZAVEDENÍ TERITORIALITY

  • Snížení vymahatelnosti – není sice ničím podloženo, ale pokud budeme předpokládat, že vymahatelnost skutečně klesne, pak klesne převážně ta uměle navýšená vymahatelnost neetickým a nekalým jednáním nejdravějších exekutorů.
  • Úspěšní i neúspěšní exekutoři budou získávat stejné množství zakázek – nikde není napsáno, co je měřítkem úspěšnosti exekutorského úřadu (vymahatelnost, počet klientů, počet vedených exekucí, velikost úřadu, zisk?).
  • Komplikace pro institucionální věřitele kvůli nutnosti komunikovat s více exekutory než nyní – nepopiratelné. Nicméně povede to k tomu, aby věřitelé měli větší zodpovědnost za to, s kým vstupují do obchodního vztahu a současně mohou začít více využívat mimosoudní a předexekuční vymáhání. Společenský prospěch spojený se zavedením místní příslušnosti by měl více než vyvážit pohodlí věřitelů.
  • Možná destabilizace exekučního „trhu“ – k tomu není žádný důvod, postupné zavedení místní příslušnosti nemůže trh nijak destabilizovat.
  • Exekutoři se bez konkurenčního boje přestanou snažit – pokud se exekutor přestane snažit, tak se v této profesi neudrží, protože je placen z vymožené částky. Nezmění to příliš ani navrhované povinné zálohy.

Místní příslušnost soudních exekutorů je podporována většinou exekutorů a nyní opět i Exekutorskou komorou ČR (odsouhlaseno sněmem komory v květnu 2014).

Koaliční smlouva minulé vlády v bodě 9.5 uváděla: “Exekutoři nesmějí být vzájemně si konkurujícími podnikateli usilujícími o získání co nejvíce exekucí. Má jít o zástupce státu objektivně vykonávajícího právo a šetřící práva jak věřitele, tak dlužníka.” Přesto bohužel k zavedení teritoriality nejen nedošlo, ale nebyla ani projednána v Poslanecké sněmovně.

Senátní návrh na zavedení místní příslušnosti byl schválen minulou vládou již 1. července 2015. Přesto nebyl kvůli silné lobby nikdy projednán v Poslanecké sněmovně.

Zavedení místní příslušnosti je součástí Akčního plánu Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2016 až 2020, který schválila vláda na podzim 2016.