Co je to místní příslušnost (teritorialita) soudních exekutorů?

Jedná se o princip, kdy exekutor je přidělován nezávislým soudem, stejně jako je to například u notářů či insolvenčních správců. Každý exekutor navíc vykonává svou činnost pouze v rámci svého kraje a v případě zahájení nové exekuce na stejného povinného je taková exekuce automaticky přidělena exekutorovi, který již vede předchozí řízení. Výsledkem je tedy 1 exekutor = 1 povinný (dlužník).

Princip místní příslušnosti je zcela běžný v mnoha zemích Evropy včetně Slovenska, které zavedlo tento princip v loňském roce.


ARGUMENTY PRO ZAVEDENÍ TERITORIALITY
  • Odstranění výrazné neefektivity a duplicit v procesu exekučního vymáhání – v současné době má povinný v případě vícečetné exekuce i více exekutorů, kteří duplikují zcela totožné činnosti (zjišťování majetku, druhu a zdroje příjmu, bydliště, existenci bankovního účtu a jiných finančních produktů atp.) a tím zatěžují velké množství subjektů totožnými dotazy na stejného povinného (zaměstnavatele, banky, ČSSZ, Úřady práce, pojišťovny, katastr nemovitostí a další soukromé i veřejné instituce).
  • Výrazné snížení celospolečenských nákladů – u všech subjektů, které komunikují s exekutorskými úřady (nejen pro povinné, ale pro všechny zapojené subjekty).
  • Snížení nákladů i pro povinné, protože budou náklady na exekuční vymáhání platit jen za jednoho exekutora, který všechny exekuce povede.
  • Zvýšení efektivity dluhového poradenství a zvýšení šancí na včasné řešení problému.
  • Odstranění výrazné bariéry zaměstnávání osob s vícečetnými exekucemi a tím jejich snazší návrat na legální trh práce (vysoké náklady zaměstnavatelů nejsou způsobeny ani tak výpočtem exekučních srážek, jako spíše komunikací s velkým množstvím exekutorů u jednoho zaměstnance, kteří mají navíc rozdílné požadavky).
  • Eliminace tlaku na jednotlivé exekutory směrem k neférovým praktikám na hraně či za hranou zákona (zneužívání pravomocí, zastrašování, využívání nedostatečných kompetencí některých povinných atp.).
  • Snížení motivace některých subjektů k vytváření účelových pohledávek, kde podstatou není vymožení dlužné částky, ale výdělek na nákladech vymáhání.
  • Odstranění klientelistických vazeb a přerušení jednoho z článků obchodu s dluhy.
  • Lepší znalost povinného a jeho poměrů. Nastolí se lepší dohled nad činností vykonavatelů „v terénu“ a využití místní znalosti bez nutnosti rozsáhlého nákladného pátrání po majetku.
  • Reálná možnost volby méně invazivních způsobů exekuce na základě znalosti majetkových
    poměrů dlužníka – např. možnosti postupného splacení více dluhů – humanizace
    provádění exekuce.
  • Lepší přístupnost povinného k exekutorovi.
  • Dosažení rovného postavení účastníků exekučního řízení, jak vyžaduje v čl. 37 odst. 3 Listiny
    základních práv a svobod a § 18 odst. 1. věta první OSŘ – možnost reálné účasti povinného
    na řízení.
  • Nastavení skutečné nestrannosti, nezávislosti a spravedlivosti exekutora, jak požaduje Ústava.  Skutečně nestranný, nezávislý a spravedlivý výkon exekuční činnosti, jak požaduje ústava a
    zákon, odstranění klientelismu vládnoucího dnes zadávání „exekučních zakázek“ či nadsazování požadavků a nároků oprávněného.
  • Efektivní a reálný dohled nad činností exekutora exekučním soudem, odstranění excesů při
    exekuční činnosti a lepší předvídatelnost práva prostřednictvím sjednocující judikatury
    krajského soudu.
ARGUMENTY PROTI ZAVEDENÍ TERITORIALITY

  • Snížení vymahatelnosti – není sice ničím podloženo, ale pokud budeme předpokládat, že vymahatelnost skutečně klesne, pak klesne převážně ta uměle navýšená vymahatelnost neetickým a nekalým jednáním nejdravějších exekutorů.
  • Úspěšní i neúspěšní exekutoři budou získávat stejné množství zakázek – nikde není napsáno, co je měřítkem úspěšnosti exekutorského úřadu (vymahatelnost, počet klientů, počet vedených exekucí, velikost úřadu, zisk?).
  • Komplikace pro institucionální věřitele kvůli nutnosti komunikovat s více exekutory než nyní – nepopiratelné. Nicméně povede to k tomu, aby věřitelé měli větší zodpovědnost za to, s kým vstupují do obchodního vztahu a současně mohou začít více využívat mimosoudní a předexekuční vymáhání. Společenský prospěch spojený se zavedením místní příslušnosti by měl více než vyvážit pohodlí věřitelů.
  • Možná destabilizace exekučního „trhu“ – k tomu není žádný důvod, postupné zavedení místní příslušnosti nemůže trh nijak destabilizovat.
  • Exekutoři se bez konkurenčního boje přestanou snažit – pokud se exekutor přestane snažit, tak se v této profesi neudrží, protože je placen z vymožené částky. Nezmění to příliš ani navrhované povinné zálohy.

Místní příslušnost soudních exekutorů je podporována většinou exekutorů a nyní opět i Exekutorskou komorou ČR (odsouhlaseno sněmem komory v květnu 2014).

Koaliční smlouva minulé vlády v bodě 9.5 uváděla: “Exekutoři nesmějí být vzájemně si konkurujícími podnikateli usilujícími o získání co nejvíce exekucí. Má jít o zástupce státu objektivně vykonávajícího právo a šetřící práva jak věřitele, tak dlužníka.” Přesto bohužel k zavedení teritoriality nejen nedošlo, ale nebyla ani projednána v Poslanecké sněmovně.

Senátní návrh na zavedení místní příslušnosti byl schválen minulou vládou již 1. července 2015. Přesto nebyl kvůli silné lobby nikdy projednán v Poslanecké sněmovně.

Zavedení místní příslušnosti je součástí Akčního plánu Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2016 až 2020, který schválila vláda na podzim 2016.


SOUHLASÍTE Se zavedením místní příslušnosti soudních exekutorů? DEJTE TO VĚDĚT SVÉMU POSLANCI.

Jak najdete svého poslance: https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=672

Kontakty na poslance: https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=192